Známe se tak málo
a bylo nám to jedno,
než začali jsme doufat.
Hledíme na sebe,
hledáme tam letadlo,
palubu pro naše sny.

Jsem lovec, jsem krutý,
jsem amor málo něžný,
přec jsi mnou omámená
Motýli zešílí
motýly nespočítám,
já, otevřená kniha.

Když zpívám, když kreslím,
když klečím na klekátku,
celý den sbírám síly
V podvečer v zahradě
náhle se rozpovídám
přísahu ráno zaspím

Tvá malá figurka
ze hry je vyhozená
člověče nehněvej se
Odjíždím daleko
tady máš modrý kvítek
a na mě nezapomeň