Nic na tom světě,
nic se neztratí,
mám vázu a v ní
karafiáty
Květiny uvadnou,
roztříští se sklo,
aby se slunce v střepech
zablesklo
A oknem vyvanula vůně,
ten, kdo ji vdechne
možná vzhlíží k luně
a natrhá zas karafiáty,
pro čísi vázu
a ty střepy
div dětské oči krásou neoslepí